[CNW:Counter]

 

Jakou barvu budou mít naše štěňata australských ovčáků?

 

Již delší dobu mám v plánu napsat tento článek, protože se stále a stále přesvědčuji, že chovatelé v ČR o barvách u svých plánovaných vrhů spíše spekulují, ani ne tak na základě skutečných a hlubokých znalostí, jako spíše polovičatých informací získaných tu z nějakých rozhovorů, tu z úryvků článků, tu z jakýchsi zkušeností. A tak se snadno může stát, že najdete na webových stránkách chovatelské stanice i nepravdivé informace směřující k potenciálním zájemcům o štěně tohoto báječného plemene. Nabízí se pak přímo myšlenka, jak to takoví chovatelé mohou se svým chovem myslet vážně, když jim nestojí za to obětovat čas a námahu na získání seriózních informací o dědičnosti barevných rázů? Tak se aspoň snažím nepustit přes práh své mysli myšlenky na to, jak je to u nich asi se znalostmi o dědičnosti nemocí a dalších poruch, a usedám ke svému počítači, abych napsala tento článek o dědičnosti barev u australáků pro ty, které to skutečně zajímá.

 

U australského ovčáka jsou uznávány standardem čtyři barvy:

černá                                                  červená                  

modrá  merle (blue-merle)                   červená merle (red-merle)  

 

 

Pálení a bílé znaky ponechme teď stranou. I když jednu poznámku týkající se bílých znaků si přeci jen neodpustím. Přečtěte si pozorně standard, kde je přesně popsáno, kde jsou bílé znaky přípustné a kde ne. ASCA – mateřský klub pro australské ovčáky je ve svém standardu k výskytu bílé barvy ještě přísnější, ale bohužel AKC zcela nepřevzalo tento standard a FCI samozřejmě přebralo standard AKC.

Ale zpátky k barvám. Ve skutečnosti jsou to vlastně jen dvě barvy černá a červená. Blue-merle a red-merle je rozředěná černá resp.červená barva. Jestli je pes černý nebo červený ovlivňuje gen se dvěma alelami. Skutečnost, zda bude merle nebo ne, ovlivňuje jiný gen s další dvojicí alel.

 

V této části se budeme věnovat dědičnosti genu, který způsobuje, jestli pes bude černý nebo červený. Merle gen necháme na další díl, který bude brzy následovat.

 

Každý jedinec zdědí od každého z rodičů po jedné alele, ale teprve v závislosti na páru alel v genu je rozhodnuto, jakou barvu bude daný jedinec mít (zda jeho fenotyp bude černý nebo červený). U australských ovčáků je černá barva dominantní, proto se alela pro černou barvu značí velkým písmenem. Dominantní znamená, že pokud má daný jedinec alespoň jednu alelu pro černou barvu jeho fenotyp bude vždy černý.

 

U standartních barev australských ovčáků existují následující dva typy alel, jejichž kombinace v páru určuje jakou barvu bude jedinec mít:

B = černá alela - dominantní

b = červená alela - recesivní

 

 

černý jedinec může být buď

BB - homozygot dominantně černý, má obě alely černé a nemůže tedy předat potomkům červenou alelu  

nebo

Bb – heterozygot, má jednu černou a jednu červenou alelu a může, ale nemusí předat červenou alelu potomkovi/ kům, říkáme, že takový jedinec má vlohu pro červenou barvu  

 

červený jedinec je vždy bb a může svým potomkům předávat výhradně červenou alelu  

 

Jestli je váš černý jedinec homozygot nebo heterozygot nelze rozeznat pouhým pohledem na něj, protože vloha pro červenou barvu není nijak vyjádřena – je pouze přenášena jako genetická informace. Naproti tomu váš červený pes bude zcela jistě homozygot.

 

Pokud víme, jaký genotyp má rodičovský pár (čili jakou genetickou informaci nese), můžeme si nakreslit Mendelův čtverec

 

Příklad 1

 

 

rodič 1

černý BB

 

 

B

B

rodič 2

červený bb

b

Bb

Bb

b

Bb

Bb

 

 

rodič 1

 

 

B

B

rodič 2

b

b

 

Z tohoto spojení se narodí 100% černých jedinců s vlohou pro červenou barvu  

 

 

 

Příklad 2

 

rodič 1

černý s červenou vlohou  Bb

 

B

b

rodič 2

červený bb

b

Bb

bb

b

Bb

bb

 

 

rodič 1

 

 

B

b

rodič 2

b

b

 

 

Z tohoto spojení se statisticky!!! narodí     50% černých jedinců s vlohou pro červenou barvu      

                                                                50% červených jedinců  

 

 

 

Příklad 3

 

 

rodič 1

černý s červenou vlohou  Bb

 

 

B

b

rodič 2

černý s červenou vlohou  Bb

B

BB

Bb

b

Bb

bb

 

 

 

rodič 1

 

 

B

b

rodič 2

B

b

 

 

Z tohoto spojení se statisticky!!! narodí     25% černých jedinců - homozygotů  

                                                               50% černých jedinců s vlohou pro červenou barvu  

                                                               25% červených jedinců  

 

 

Příklad 4

 

 

rodič 1

černý BB

 

 

B

B

rodič 2

černý s červenou vlohou  Bb

B

BB

BB

b

Bb

Bb

 

 

 

rodič 1

 

 

B

B

rodič 2

 

B

b

 

Z tohoto spojení se statisticky!!! narodí     50% černých jedinců - homozygotů       

                                                                50% černých jedinců s vlohou pro červenou barvu  

 

 

Příklad 5

 

 

rodič 1

černý   BB

 

 

B

B

rodič 2

černý  BB

B

BB

BB

B

BB

BB

 

 

 

rodič 1

 

 

B

B

rodič 2

B

B

 

 

Z tohoto spojení se narodí 100% černých jedinců - homozygotů  

 

 

 

Příklad 6

 

 

rodič 1

červený bb

 

 

b

b

rodič 2

červený bb

b

bb

bb

b

bb

bb

 

 

 

rodič 1

 

 

b

b

rodič 2

b

b

Z tohoto spojení se narodí 100% červených jedinců  

 

 

Toto jsou, myslím, všechny kombinace, které mohou nastat.

 

Nezapomeňte, že vše co je statistické povahy, znamená, že se to projeví až při velkém počtu potomků. Může se stát, že v jednom vrhu bude procentuální zastoupení jednotlivých genotypů odlišné od uvedeného. Tyto procentuální poměry by se projevily až při velkém počtu štěňat od téhož rodičovského páru, což samozřejmě v praxi je jen výjimečné. Zdůrazňuji, to se týká jen procentuálního zastoupení jedinců. Nemůže se rozhodně stát, aby homozygotně černí jedinci měli například červeného homozygota. Může se však i statisticky stát, aby oba heterozygotně černí rodiče měli ve vrhu jen homozygotně červená štěňata! Statistika nám jen říká, že se to může stát s  malou pravděpodobností. Ale může.  

 

V dalším díle si vysvětlíme, jak je to s merle genem.

 

 

 

 

Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024 x 768 bodů a vyžadují prohlížeč podporující JavaScript.
Použití jakéhokoliv materiálu z těchto stránek pouze se souhlasem autora!
Copyright © Martina Hodková, 2005