Katarakta

napsala C.A.Sharp

Katarakta je nejčastější oční onemocnění u Australských ovčáků. Katarakta se může objevit z jiného důvodu, než je dědičnost (jiná nemoc, zranění, vysoký věk), ale tyto ostatní důvody nejsou časté a bez jasných důkazů by neměly být považovány za za příčinu vzniku katarakty.

Dědičná katarakta je oboustranná, což znamená, že se objevuje v obou očích, ale nemusí se objevit ve stejnou dobu. Pokud je katarakta zaznamenána v jednom oku, je rozumné provést kontrolu po 6-12 měsících, jestli se rozvinula i v druhém oku. Katarakta se vyvíjí, začíná jako malá nepropustnost světla (opacita) a postupuje někdy až do bodu, kdy úplně zakalí čočku a omezí vidění, až po neschopnost rozlišit cokoliv kromě extrémního světla nebo tmy. Katarakta nezpůsobuje psům žádnou bolest a obyčejně se vyvíjí tak pomalu, že si pes na postupnou ztrátu zraku zvykne. U Australských ovčáků se katarakta vlastně neobjevuje u mladých štěňat. Postižení se většinou objeví mezi 1,5 – 3 roky, ale také se poprvé může objevit až tak pozdě jako v 7či 8 letech. Díky širokému rozpětí věku, ve kterém se katarakta objevuje, společně s neznámým způsobem dědičnosti, je velmi složité předpovědět výskyt této nemoci nebo ji vyloučit.

Katarakty jsou řazeny podle toho, kde se na čočce poprvé objeví. Čočka je kulatá při pohledu zepředu nebo zezadu, silnější ve prostřed a zužuje se k vnějším okrajům. Přední část je nazývána anterior, zadní je posterior. Vnitřek se nazývá jádro, vnějšek je cortex (kůra), vnější kulatý okraj je equator. Střed čočky je polární část. Takže když pes má „posterior polar cortical“ kataraktu znamená to, že katarakta vznikla na zadní straně čočky, ve středu vnějšího kulatého okraje. To je místo, kde většinou vzniká katarakta u Australských ovčáků.

Jak bylo zmíněno dříve, způsob dědičnosti zůstává záhadou. Je jasné, že není dominantní, protože postižená zvířata by měla min. 50% potomků postižených a nepostižená zvířata by nedala žádné postižené potomky. Není vázána na pohlaví, protože potom by byli postiženi pouze psi. To znamená, že zbývá recesivní nebo polygenní způsob dědičnosti. V současné době se oba způsoby jeví jako možné. Je také možné, že naše plemeno nemá jednu, ale dvě nebo více dědičných katarakt. Pokud se ukáže, že je to tento případ, bude nezbytně nutné najít způsob jak rozlišit mezi typy ještě dříve, než budou moci být vymyšleny skutečně efektivní chovatelské strategie.

Všichni chovní jedinci musí být každoročně vyšetřováni odborným veterinářem. Postižená zvířata by neměla být rozmnožována. Pokud měli potomky ještě před tím, než byla nemoc diagnostikována, měli by to majitelé těchto potomků vědět. Rodiče, sourozenci, potomci postižených zvířat by měli být reprodukováni s velkou rozvahou a nikdy ne s příbuznými nebo psy z linií, kde se katarakta objevila. Pokud jedinec zplodí postižené potomky s více než jedním partnerem a tito partneři jsou nepříbuzní k sobě navzájem, mělo by se vážně uvažovat o vyjmutí takového jedince z chovné základny.

Tento článek byl převzat z webu Australian Shepherd Health & Genetics Institute, Inc. (ASHGI) se souhlasem jeho autorky C.A.Sharp.

Přeložila Martina Hodková

C.A.Sharp je autorka odborných prací a mezinárodně uznávaná odbornice na genetiku a dědičná onemocnění psů.

C.A.Sharp se zabývá psy, přesněji australskými ovčáky 30 let, chovala je a vystavovala od sedmdesátých let do začátku let devadesátých. Od roku 1976 je také aktivní v Australian Shepherd Club of America (ASCA), dvakrát také pracovala v jeho komisích pro genetiku (1983-1986 a od roku 1996 dodnes).

C.A.Sharp shromažďuje informace o dědičných nemocech u australských ovčáků přes dvacet let. Tyto informace používá při asistenci výzkumníkům, poskytuje genetické konzultace a na základě těchto informací také provádí analýzy rodokmenů pro chovatele a majitele.

Často pomáhá vědcům, kteří pracují na genetickém výzkumu psů, projekty jsou z různých oblastí jako např. barva srsti, oftalmologie nebo třeba i délka života. Její záběr zahrnuje např. propagaci těchto projektů, vzdělávání lidí v těchto oblastech i podporu v získávání potřebných informací.

Sharp píše o genetice a dědičných onemocněních velmi rozsáhle, původně to bylo určeno pro chovatele australských ovčáků, ale v poslední době i širší veřejnosti. Od roku 1993 vydává Double Helix Network News, který vychází čtvrtletně a je o genetice psů. Helix byl mnohokrát ve finále soutěže každoročně vyhlašované asociací Dog Writers Association of America, dvakrát vyhrál Maxwellovu cenu, jednou za noviny jako takové a druhou za článek Cena popularity. C.A.Sharp byla první kdo obdržel od AKC Health Foundation cenu Golden Paw za článek The Rising Storm. C.A.Sharp momentálně pracuje na knize. Mimo jiné je také prezidenkou Australian Shepherd Health & Genetic Institute (ASHGI).

Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024 x 768 bodů a vyžadují prohlížeč podporující JavaScript.
Použití jakéhokoliv materiálu z těchto stránek pouze se souhlasem autora!
Copyright © Martina Hodková, 2006